Doba čtení: 4 minuty
Zlato jako jistota? Možná už ne tak docela
Zlato bývalo symbolem stability. V dobách nejistoty sloužilo jako útočiště, v krizích jako pojistka. Ale právě proto je důležité se na něj dívat nejen jako na lesklý kov, ale jako na aktivum, jehož hodnota je ovlivňována celou řadou proměnných a některé z nich se začínají výrazně hýbat.
Co všechno může cenu zlata ovlivnit
Nedávno jsme se společně s umělou inteligencí pustili do hlubší analýzy. Předložil jsem jí soubor vlivů, které mohou cenu zlata v následujících letech zásadně ovlivnit. Patří mezi ně geoekonomika, makroekonomika, geopolitika, politická korupce, spekulativní chování, nákup zlata v elektronické podobě (bez fyzického krytí), uklidnění nebo úplné vymizení konfliktu v Evropě, pokles strachu mezi lidmi, snížení poptávky, čekání velkých hráčů na „kouzelné“ vyhnání ceny do extrému… a následný hromadný výprodej, který by mohl způsobit obří pád.
Psychologie trhu: neviditelný motor cenových výkyvů
Zásadní roli v tom všem hraje psychologie trhu. Investoři nejsou stroje, reagují na nálady, zprávy, očekávání. Strach žene cenu nahoru, euforie ji může srazit dolů. Davové chování často převažuje nad racionálními analýzami. A právě v tom je zlato zrádné: může se stát, že ho všichni najednou začnou prodávat, a cena se zřítí.
Digitální měny jako nová alternativa
Shodli jsme se s AI, že cena zlata se může dostat plus mínus na 30 000 Kč za trojskou unci. Teoreticky k tomu může dojít během 3 až 5 let, možná i dříve. A to není jediný důvod k opatrnosti. Nelze vyloučit, že některé státy začnou podporovat novou formu fiat měny, například digitální měnu centrální banky (CBDC). Pokud by se taková měna stala globálně přijímanou a důvěryhodnou, mohla by postupně změnit vnímání zlata jako bezpečného úložiště hodnoty.
Zlato versus stříbro: Vnitřní hodnota pod lupou
Zlato jako takové nemá výraznou vnitřní hodnotu z pohledu průmyslového využití. Na rozdíl od stříbra, které se hojně uplatňuje v elektronice, solární energetice, zdravotnictví nebo chemickém průmyslu, zlato má praktické využití jen v omezených oblastech. Například v luxusních technologiích nebo šperkařství. Jeho cena je tak mnohem víc závislá na vnímání hodnoty než na reálné poptávce z průmyslu. To z něj činí aktivum, jehož stabilita je založena spíše na důvěře než na funkční potřebě.
Zlato v raketovém růstu: Signál přehřátí?
V posledních měsících zlato zažívá mimořádně prudký růst. Jeho cena se šplhá do rekordních výšin, a to tempem, které připomíná spíš spekulativní euforii než stabilní vývoj. Tento raketový vzestup podle mého názoru signalizuje přehřívání komodity. Trh se možná nechává unést kombinací strachu, geopolitického napětí a očekávání, že zlato „musí“ růst.
Taková dynamika ale není zdravá. Když cena roste příliš rychle, bez odpovídajícího fundamentu, hrozí, že se vytvoří bublina. A jakmile se nálada investorů změní, třeba kvůli uklidnění situace nebo nástupu alternativních měn, může přijít prudký obrat. V kontextu celého článku to znamená, že zlato už nemusí být tak stabilní, jak se tváří. Jeho hodnota je stále více závislá na psychologii trhu než na reálné poptávce nebo vnitřní hodnotě.
Strategické zlato: Když velcí hráči začnou prodávat
Velké finanční instituce i jednotlivci ze soukromého sektoru, kteří drží obří množství zlata, mohou už brzy dojít k závěru, že nastal čas své rezervy prodat. S velkou pravděpodobností totiž platí, že na takovou situaci čekali celé dekády, což je zcela logické, protože banky a jiné velké hráče nepohání krátkodobé impulsy, ale dlouhodobé strategické myšlení. Přemýšlejí v dekádách, ne v měsících nebo dnech. A to může zlatu zlomit vaz.
Závěr: Zlato jako hra, ne jako trezor
Zlato není špatné. Ale není ani neprůstřelné. Pokud nemáte miliony, berte ho spíš jako nástroj pro hru, než jako místo pro dlouhodobé uchování velkých částek. Trh se mění, nálady se mění a zlato s nimi.
Text: Jan Rzounek
Makroekonomie, aplikovaná ekonomie a psychologie trhu.